Kreativita & talent: Opravdu je potřebujete k focení?

Ať už chcete začít fotit lifestyle fotky pro různé klienty, nebo si jen toužíte udělat vlastní fotky pro své sociální sítě, možná vás napadlo pár vtíravých otázek. 

Mezi ty nejčastější patří třeba: "Jsem dostatečně kreativní? Dokážu vůbec něco použitelného vyfotit, když na to nemám talent?" Mám tu pro vás malé přiznání...

Dobře.

Tak já to teda řeknu: nejsem vůbec kreativní. Vlastně bych spíš řekla, že jsem analytický typ, kdybych se někam chtěla zaškatulkovat. 

Nejsem ani umělec. Nerozumím umění, nedokážu zírat hodiny na abstraktní obrazy a něco v nich vidět a ani mě to nebaví. Neumím hledat významy v maličkostech, často mi vůbec nedocvaknou souvislosti... Zkrátka úplný kulturní barbar, kterému nedělá problém tvrdě usnout na festivalu artových filmů a pak všem v hodnocení dát jednu hvězdičku, i když ostatní diváci odcházeli s očividným úžasem.

Výrazný talent mě pravděpodobně taky minul. Co se týče focení, všimla jsem si, že umím dát rekvizity k sobě tak, aby to jako celek ladilo a nemusím o tom moc přemýšlet. Když se ale zamyslím pořádně a podívám se pár let zpět, nebylo to tak vždycky.

Jedna z prvních lifestyle/flatlay fotek, kterou jsem kdy udělala. Nic moc, co?

Kreativita se podle mě přeceňuje. Nebo ještě jinak – spousta lidí o ní uvažuje špatně. Jako o něčem, co má daný člověk už v sobě, nebo to k němu přichází tak nějak samo. A ano, u někoho to tak asi může být, ale není to jediný způsob, jakým se dá o kreativitě přemýšlet.

Co se skrývá za slovem "kreativita"

Začala jsem si toho všímat, když jsem studovala žurnalistiku. Všichni mi říkali: "Jé, to psaní, to je tak kreativní práce, že?" nebo "Žurnalistika by pro mě nebyla, je to hrozně kreativní a já se na to nehodím." 

Popravdě jsem si tohle myslela taky a když jsem na školu nastupovala, docela jsem se bála. Ale brzy mi začalo docházet, že to s tou kreativitou nebude tak horké. V psaní článků jsem totiž objevila jakési vzorce a po čase mi to přišlo jako běžná rutinní práce, která má svá jasná pravidla. Můžete to sice okořenit jiným úhlem pohledu, zajímavou volbou slov nebo geniálním dvojsmyslným titulkem, což neumí každý, ale to je asi tak všechno.

A podobně je to s focením. Pokud tedy stojíte na začátku a váháte, jestli se focení začít víc věnovat, rozhodně se neřiďte tím, jestli jste nebo nejste kreativní. Spíš si upřímně odpovězte na otázku, jestli to opravdu chcete dělat. Pokud ano, s největší pravděpodobností se fotit naučíte! Vždycky to bude víc o úsilí, než o čemkoliv jiném.

Začátky možná nebudou jednoduché, ale ty nebývají snadné nikdy. Postupně přijdou jasné pokroky. Pokud se nenecháte odradit svými myšlenkami nebo okolím, máte solidní šanci uspět. Občas se možná něco nepovede, ale to k tomu patří, i když je někdy těžké tyhle zádrhely překonat.

Vlevo: jeden z mých prvních pokusů o flatlay fotku. Vpravo: progress asi za 7 měsíců.

Naučte se být kreativní

Možná to zní zvláštně, ale není to tak náročné, jak se může zdát. Pokud si o tom chcete přečíst víc, můžu doporučit knížku Steal Like an Artist od Austina Kleona. 

Hned na jejím začátku se dozvíte, že prakticky nic už není originální. Obvykle je potřeba spojit dvě, tři nebo více věcí a z nich teprve vytvořit něco svého. Pozor si ale dejte na kopírování, tomu byste se rozhodně měli vyhnout.

A pokud to s kreativitou přesto nevidíte moc růžově, nezapomínejte na jednu věc: polovina práce fotografa produktů a lifestyle fotek na sociální sítě vůbec na kreativitě nezávisí. V prvé řadě byste měli rozumět své technice, což je věc, se kterou se nikdo nenarodí.

Co bych doporučila na závěr?

• Pokud opravdu chcete fotit, nejdůležitější je začít.

• Nastudujte si, co nastudovat jde – třeba základy kompozice.

• Postupem času uvidíte vzorce, které se opakují a budete se moci lépe připravit na to, co vás při focení čeká.

• Zkuste v sobě kreativitu probudit. Čtěte knížky o kreativitě, dělejte si různá cvičení (na to doporučuji třeba cvičebnici Restart kreativity od Reného Nekudy).

• Inspirujte se a tuhle inspiraci si ukládejte na později. Já mám třeba speciální složku na Google Drive, do které si přidávám fotky, co mě zaujaly. Když někdy nevím, prostě se do ní podívám a obvykle mě při procházení alba něco napadne.

• Pozorujte se a zkuste si objektivně říct, která část "kreativního procesu" vám u focení nejde (barevná paleta, skládání scény, výběr rekvizit....). Budete pak schopni se na ni lépe připravit.

• Pokud je to možné, nelámejte to přes koleno. Každý z nás prostě někdy nemá svůj den, zkuste se k focení vrátit zase zítra.

• Dívejte se zpětně na svou práci. Jedině tak poznáte, jaký pokrok jste udělali!