Manuál na manuál: základní nastavení foťáku, část 2

20.09.2021

Možností nastavení je v manuálním režimu foťáku spousta. Některé jsou opravdu důležité a další sice využívá málokdo, ale hodí se o nich vědět.

V téhle dvoudílné sérii článků si ukážeme většinu z funkcí, které manuální režim nabízí. Pokud jste zmeškali první díl, určitě se vyplatí si jej přečíst, než se pustíte do pokračování!

Minule jsme si řekli, jak funguje čas, clona a ISO, pověděli jsme si něco o ostření nebo vyvážení bílé. V tomto článku zjistíte něco o funkcích, o kterých by se dalo říct, že patří mezi opomíjené. To bych možná neměla psát hned na začátek, protože si určitě říkáte něco jako: "No dobře, když je ale používá málokdo, proč bych měl/a já?" 

Sice je pravděpodobné, že do těchto políček se v manuálním nastavení nepodíváte tak často, ale hodí se znát všechny možnosti, které vám foťák nabízí. Přeci jen vám to někdy může zachránit pár důležitých fotek nebo klidně celé focení! 

Na konci článku vám navíc prozradím svůj oblíbený trik, který mi u focení šetří spoustu času. 

I u druhé části věnované manuálnímu nastavení platí, že vycházím hlavně ze svých osobních zkušeností. Je možné, že pro váš druh focení se bude hodit úplně jiné nastavení, nebo třeba máte jinou značku foťáku (já fotím na Canon EOS 6D Mark II), tím pádem se funkce i jejich názvy mohou lišit. 

Dost ale bylo řečí a jdeme na to! Postupně si rozebereme: 

  • 6. Režimy měření expozice
  • 7. "Picture style"
  • 8. Kompenzaci zábleskové expozice
  • 9. Expoziční bracketing
  • 10. Posun WB/BKT
  • 11. WiFi

6. Režimy měření expozice

Začneme tématem, které by snad vystačilo na samostatný článek, i když zrovna tahle část manuálního nastavení foťáku často zůstává nedotčena a ignorována. 

Vysvětlíme si to jednoduše. Aby byla fotka podle vašich představ, foťák musí "posbírat" správné množství světla. Díky "měření expozice" váš stroj vybere oblast z focené scény a na základě ní pak vyhodnotí celkové světelné podmínky.

V tomto nastavení existuje několik režimů. Ty se liší podle velikosti plochy, kterou foťák zkoumá, než zmáčknete spoušť. Konkrétně Canon nabízí tyhle 4 režimy, které si stručně vysvětlíme.

  • Poměrové měření: Je více méně univerzální a hodí se i pro focení objektů v protisvětle. Foťák zprůměruje všechny části fotografované zóny a podle toho exponuje. 
  • Částečné měření: Můžete využít, pokud je pozadí výrazně jasnější, než fotografovaný objekt. 
  • Bodové měření: Využijete, když chcete exponovat na základě jednoho konkrétního bodu, hodí se pro scény s velkým rozdílem jasů.
  • Celoplošné měření se zdůrazněným středem: Měření jasu probíhá ve středu fotky, hodnoty se pak opět zprůměrují s ohledem na celou scénu. Můžete zkusit využít, když se ve středu nachází hlavní fotografovaný objekt.

Bodové měření se obvykle moc nedoporučuje pro začátečníky. Musím říct, že základní poměrové měření u Canonu funguje relativně dobře, ale občas využiju i částečné. 

Osobně se ale do nastavování režimů pro každý snímek zvlášť moc nepouštím. Fotky pak stejně upravuju a jsem schopná si vše nafotit tak, abych dosáhla výsledku, který potřebuju. 

Určitě je ale dobré si režimy vyzkoušet - třeba když budete venku a budete zrovna fotit krajinu v protisvětle. Uvidíte, jaký rozdíl může tahle funkce udělat! 

7. Styl obrázku ("picture style")

Další z více méně opomíjených funkcí, do které zabrouzdá jen zrnko fotografů. V téhle části nastavení prakticky můžete foťáku říct, jaké má být celkové vyznění fotky. U Canonu vybíráte třeba z variant Krajina, Portrét, Jemný detail a podobně. Uložit si můžete i vlastní předvolby. 

Každý ze stylů fotku doladí podle toho, k čemu je určen. Například Portrét se snaží o co nejlepší vzhled pleťové barvy. 

Abych řekla pravdu, do tohoto nastavení se taky moc nepouštím. Vše pak vyřeším díky presetům v Lightroomu. 

8. Kompenzace zábleskové expozice

Pod tímhle děsivým názvem se skrývá něco docela jednoduchého. Kompenzace zábleskové expozice se může hodit těm z vás, kteří používají k focení blesky. Prakticky je možné regulovat to, v jaké intenzitě bude blesk svítit. 

Většina fotografů, které znám, si ale hodnoty blesků stejně nastaví spíš přímo na odpalovači. 

9. Expoziční bracketing 

Opět složitě znějící název, ale ne tak náročná funkce. Díky tomuto nastavení foťák udělá tři nebo více stejných fotek za sebou. Budou se lišit jen úrovní expozice. Pokud tedy vyfotí 3, jedna bude dle vašeho nastavení, druhá světlejší a třetí tmavší. 

Proč byste to měli chtít? Takové fotky pak můžete použít při skládání HDR obrázků. Rozdílně naexponované fotky se mohou hodit i v případě, že je na fotce velký kontrast mezi světly a stíny - pak můžete finální snímek složit z nejlepších částí každé fotky. Tohle ale docela jednoduše zvládnete i bez expozičního bracketingu. 

10. Posun WB/BKT

Pamatujete si část o vyvážení bílé z minulého článku? Díky této funkci si s vyvážením bílé můžete pohrát ještě víc. Krom posunu fotky více do studena nebo do tepla tu můžete hýbat i s tónováním do zelené nebo fialové

Popravdě jsem tuhle funkci mockrát nepoužila, opět si všechno poupravím v Lightroomu nebo Photoshopu. Ale přeci jen jsem na posun párkrát klikla.

Stalo se to, když na stromech za okny ateliéru vyrostlo listí a v místnosti pak bylo pěkně zeleno, což se samozřejmě odráželo i na fotkách. Proto jsem posunula mřížku mírně do fialova, abych pak neměla tolik práce s vyvažováním. 

11. WiFi

A jsme u konce - tady vám prozradím svůj oblíbený fígl! 

Díky foťáku se sice nepřipojíte na wifi, abyste mohli brouzdat po internetu, ale šikovná aplikace vám umožní hravě propojit foťák s telefonem. Nevím, jak to mají ostatní značky, ale u Canonu vám k tomu poslouží aplikace Camera Connect.

Foťák pak můžete ovládat přes telefon. Uvidíte to, co vidí foťák, budete moci přenastavovat hodnoty i mačkat spoušť na dálku. Aplikaci používám denně hlavně při focení ze stativu. 

Často potřebuju na scéně s něčím pohnout. Takhle nemusím odbíhat k foťáku a dívat se, jak snímek vypadá, všechno vidím živě na obrazovce telefonu. Při focení pak nemusím stát u foťáku. Doporučuji všemi deseti! 


Už je vám asi jasné, že manuální režim toho v sobě skrývá hodně. Pokud vám to i po téhle dvoudílné sérii přijde složité, určitě manuál nezavrhujte. Nejlepší je si všechno vyzkoušet a určit si, které možnosti nastavení jsou pro vás stěžejní a které s klidným srdcem vynechat. Každý si holt musí najít vlastní cestu. 

Přeji mnoho úspěchů! Pokud se vám článek líbil, budu ráda, když se mi ozvete třeba do zprávy na Instagramu. Ráda poradím, pokud vám něco nepůjde.